Několik postřehů z červnové cesty do Chorvatska a zpět

S týdenním odstupem si dovoluji sepsat několik postřehů z cesty do Chorvatska, konkrétně do Crikvenice a na ostrov Krk. Některé informace už budou v reálu trošku jiné vzhledem k tomu, že v červnu teprve začínala turistická sezóna a hlavní nápor turistů je až nyní.

Naše cesta začíná v Brně, jezdíme přes Vídeň, Graz, Maribor, Lublaň, Postojnou a Rijeku. Nečekejte tedy kompletní info, jaké je to jet z Prahy (přes D1 strašné) nebo přes Maďarsko (řada lidí to doporučuje).

Mikulov, Vídeň, Graz

Protože obvykle jezdíme před sezonou, abychom přinesli čerstvé informace pro vaši prázdninovou dovolenou, byli jsme zvyklí, že první zastávka v Mikulově na provětrání, se uskuteční na prázdném parkovišti u čerpací stanice. Letos tomu bylo jinak. Vyráželi jsme plus minus ve stejnou dobu, tedy hodně brzy ráno, přesto bylo parkoviště v půlce června už téměř plně obsazeno dalšími turisty.

Nejedete-li z daleka, doporučuji zde zastavit skutečně jen na vyvětrání a pak hned pokračovat do Rakouska. Nevím přesně jak pohonné hmoty, ale úlevu na WC i dálniční známky pořídíte v Rakousku levněji, než na čerpacích stanicích před hranicemi v Česku. To je bohužel známá skutečnost.

Za hranicemi stále musíme přetrpět absenci dálnice (vlastně trpíme už od Pohořelic), ale překvapilo nás, že alespoň na rakouské straně se opět rozběhla její výstavba o dalších několik kilometrů směrem k českým hranicím.

V půlce června jsme kupodivu lehce projeli v sobotní ráno i Vídeň, která se nám vždy zdála nekonečná a únavná. K ní jednu zmínku - most přes Dunaj je v rekonstrukci, je tu snížen počet jízdních pruhů a omezená rychlost. Přestože my jsme problém nezaznamenali, dovedu si představit, jaká zde ve špičce může vzniknout zácpa.

Za Vídní na našem tradičním odpočívadle u Bad Fischau byl opět po loňském roce otevřen mozaikový dům s restaurací a občerstvením. Autogrill zde už nenajdete, nově tu sídlí McDonald’s Bad Fischau. Pod odkazem najdete podrobnosti, má Wi-Fi i kavárnu.

Na pravidelné úlevové přestávky na WC, kafíčko nebo cigaretku, doporučuji odpočívadla ASFiNAG. Jsou to zpravidla ta, na které upozorňují dálniční cedule, u kterých není symbol čerpací stanice. Jsou tu čisté záchody, automaty na kávu, pulty na přebalování a někdy i další služby. Vše pod dozorem kamer. Něčeho podobného bych se někdy chtěl dočkat i v Česku, nejenom zrušených odpočívadel z doby před dvaceti lety.

Žádné větší zdržení jsme v Rakousku nezaznamenali, s výjimkou pár úseků oprav, kde byla rychlost upravena na 80 km/h. Pokud nějaký zvědavec, který nebude dávat pozor na cestu, nenabourá, neměl by být průjezd nijak obtížný.

Slovinsko – binec, kam se podíváš

Rakouský ordnung zmizí hned po přejezdu hranic. Krajina je samozřejmě stále podobná, vše ostatní ale dává znát, že jste na Balkáně, v tom negativním slova smyslu. Především na odpočívadlech je značný nepořádek. Nechci spekulovat o tom, kdo jej vytváří, ale vzhledem k tomu, že Rakouskem projíždějí vesměs ti stejní turisté a je tam čisto, jde tu spíše o kvalitu úklidových služeb.

Co se povrchu dálnice týká, asi všechno je lepší než ty naše, takže jsme ani se slovinskými neměli problém. Mimochodem už od Grazu je ale povrch jiný, starší než třeba v okolí Vídně.

Slovinci mají docela drahé dálniční známky a chybějící reciprocitu v podobě čistých a častějších odpočívadel nezlepší ani mýtné brány na cestě. Ty sice po vás nich nechtějí a v kontrolních budkách ani nikdo nesedí, jenže je tu snížena rychlost až na 40 km/h a mohou se tu tvořit kolony. Na můj vkus jsou na cestě moc často na to, že mám dálniční známku.

Při cestě přes Maribor, Lublaň a Postojnou si nevybavuji nic zvláštního. Snad jen zjištění, že v síti občerstvení Marché jsou i takové (malé) provozovny, kde není k dispozici normální jídlo, ale jen zákusky a káva.

Takový malý tip - když jsem jel poprvé přes Lublaň, poněkud mě zmátla cedule s ukazatelem směru na Chorvatsko a Zagreb. Nenechejte se tím zmást a vést, zase byste se vraceli. Pokračujte na Itálii a Terst (Trieste), cedule na to "správné" Chorvatsko se objeví...

U Postojné se sjíždí z dálnice a přes několik menších měst se dostanete k hranicím s Chorvatskem. Kousek od hranic je před městečkem Jelšane odpočívadlo Potok. Je tu velké parkoviště, stánkový prodej poněkud dražšího čerstvého ovoce (doporučuji malé vodní melouny) a samozřejmě restaurace s WC a barem. Nabízí i možnost ubytování. Pokud se netrefíte do doby, kdy zde zastaví dva velké autobusy najednou, lze si tu v klidu příjemně odpočinout před další cestou.

Potok

Chorvatsko – Rupa, Rijeka, Krk

Cesta do cíle přes Chorvatsko už byla v našem případě zcela v pohodě. Průjezd hranic se sice odbýval mávnutím ruky příslušného orgánu, zrovna my jsme ovšem museli ukázat pasy, což i tak ovšem zabralo jen půlminuty zdržení. Za hranicemi je mýtnice Rupa, doporučuji si připravit drobné (8 kn). Na eura nehrají a na velké bankovky chorvatské měny se taky netváří nadšeně. Ale vrací na ně, pokud mají drobné.

Je příjemné, že už od loňska je možné jet celou dobu po dálnici a magistrále vedoucí na mostech v kopcích, aniž by se člověk musel táhnout v koloně přes Bakar a vše objíždět po spodní silnici kopírující záliv.

Z Krku do Crikvenice a zpět

My jsme letos bydleli na Krku ve vesnici Njivice. Přejezd mostu na ostrov je bez problémů, jen je třeba mít nachystáno 35 kn. Zpáteční cesta z ostrova je bez poplatku. Hned za mostem vedoucím přes malý ostrůvek Sveti Marko na Krk můžete zastavit a rozhlédnout se z parkoviště s vyhlídkou.

Když jsme z ostrova přejížděli do Crikvenice na Frankopanské dny, byla cesta v pohodě. Jen nám letos připadalo, že místní jezdí jako naprostí hulváti a dopravní značky tu nejsou ani pro formu, natož aby se jejich příkazy dodržovaly. V minulých letech nám to tak nepřipadalo.

Mezi Krkem a Crikvenicí je několik čerpacích stanic, kde můžete natankovat, některé jsou i přímo na ostrově a jedna je kousek před mostem na pevnině.

Průjezd v Crikvenici v pohodě, nesmíte zapomenout sjet do města a nepokračovat na most nad ním. Pokud sem pojedete jen na otočku a bydlíte jinde, doporučuji tradičně parkovat pod mostem magistrály, na velkém parkovišti vedle parkingů vyhrazených pro supermarkety Konzum a Plodine. Za mě to zde má mimo nižší ceny i jednu podstatnou výhodu - parkoviště je s obsluhou a platíte při výjezdu. Jednak nemusíte hledat drobné do automatu, kterých je vždy nedostatek, jednak nejste hnáni nějakým limitem, který jste navolili na parkovacím automatu a můžete se procházet městem, jak se vám bude chtít.

Zpátky do Brna

I zpáteční cesta na konci června byla v pohodě. Jen na cestě, kde se kříží odbočka na Krk a cesty do Crikvenice a Rijeky na kruhovém objezdu, řídila provoz policie a ve směru z Rijeky do Crikvenice se tvořila menší kolona. Tu jsme v daném směru viděli i na dálnici na mýtnici Rupa směrem do Chorvatska. Docela by mě zajímalo, jak to vypadá v těchto dnech.

První zastávku jsme dali opět tradičně v Potoku, na džus a WC. Bohužel jsme natrefili na tři autobusy s důchodci a mohu vám říci, že tak velkou frontu na dámské a pánské toalety a tak neskutečně pomočené záchody, že se na podlaze už tvořilo nechutné bahýnko, jsem dlouho neviděl...

Cesta přes Slovinsko byla bez problémů, odpočívadla už byla ale dosti plná a asi dvě jsme museli vynechat a pokračovat dále. Nebylo kde zaparkovat. To vzhledem k jejich malé frekvenci ve Slovinsku nemusí být někdy dvakrát příjemné. Na oběd jsme se zastavili tradičně v Marché Lukovica kousek za Lublaní.

Marché Lukovica

Domů jsme jeli se zvědavostí, jak to bude na hranicích v Rakousku - každý den jsme četli články o uprchlících a prohlídkách autobusů a aut. Z Chorvatska do Slovinska bez čekání, rakouské hranice jsme také pouze projeli. Ale kousek za nimi byl kompletní provoz z dálnice sveden mimo na odpočívadlo, které zřejmě slouží celníkům pro kontrolu nákladních aut a policie si tu z pomalu jedoucích aut v jednořadé koloně namátkově vybírala vozy k prohlídce. Nedovedu si představit, jak by takové opatření vypadalo ve špičce provozu. Jinak od hranic kolonu doprovázelo terénní vojenské nebo policejní auto jedoucí v odstavném pruhu a zřejmě tipující podezřelá vozidla.

Zbytek cesty už byl bez zdržení, včetně Vídně. Zde jsme si dali poslední přestávku v Marché Schwechat, svezli jednoho českého tiráka zpět do Wiener Neustadtu a pokračovali do Brna.

Kde koupit dálniční známky pro cestu do Chorvatska?

Každý rok tu na webu pravidelně aktualizuji článek o dálničních známkách pro cestu do Chorvatska. Pokud se vám je nechce shánět v Česku po UAMK nebo ABA, doporučuji je koupit na čerpacích stanicích v dané zemi. Tedy Rakouskou v Rakousku a Slovinskou ve Slovinsku, tam hned na hranicích. Nekupujte je v Mikulově či na jiném českém přechodu, jsou tu předražené. Pozor na to.

Pokud nemáte z loňska drobné pro mýtnice v Chorvatsku, můžete je rozměnit v nějaké směnárně před hranicemi.

Kuny, eura, koruny a jejich kurz

Co se týká výběru peněz pro cestu do Chorvatska. Doporučuji mít s sebou hotovost. Něco málo v eurech, budete-li chtít jít na občerstvení v Rakousku a Slovinsku. WC je v Rakousku na ASFiNAG zadarmo, v restauracích obvykle 0.5 až 1 €. Podobně ve Slovinsku.

Eura samozřejmě můžete vyměnit před hranicemi s Chorvatskem. Tam, ale i na místě v Chorvatsku si dejte pozor na kurz. Například na odpočívadle Potok je směnárna, která má oproti té, co je kousek dál blíže k hranicím docela nevýhodný kurz.

Nesouhlasím s názorem "odborníka", kterého jsem před pár dny viděl v televizi a který radil, že je nejlepší jet bez peněz a kuny si vybrat z bankomatu až přímo v Chorvatsku. Nic proti tomu, je to také možnost. Ovšem počítejte s tím, že tu může být (a bývá) ze všech možností nejméně výhodný kurz a navíc můžete své bance platit poplatek za výběr v zahraničí. Klidně i přes sto korun. Větší počet výběrů se tak dosti prodraží.

Já osobně to řeším poslední dva roky tak, že v Česku kvůli poplatkům neměním kuny v bankách, ale ve směnárně, která má prakticky shodný kurz odečtu-li poplatek v bance a směnárník poplatek nechce. I když samozřejmě nevím, zda mají kuny "na skladě" i po startu turistické sezóny.

Tolik asi k aktuálním informacím z cesty do Chorvatska a zpět. Jedete-li poprvé, doporučuji stránku s obecnými informacemi pro cestu.

Reklama